Tak tady přináším recenzi na klasickou fantasy knihu Hrútvang...
recenze na Enderovu hru šla zase do kytek, ale příště se snad dostanu ke
knize Pramen moci nebo Zrození hrdinů. Taky plánuju pro změnu nějakou tu recenzi na anime a nějaký článek, který recenze nebude. Jinak, omlouvám se, že je recenze tak dlouhá a bez obrázků, ale žádné použitelné obrázky jsem nenašla ;) M.
Název: Hrútvang
Autor: Veronika Válková (pod pseudonymem Adam Andres)
Ilustrátor: -
Přeložil: -
Díl: -
Série: Wetemaa
Nakladatelství: Epocha
Rok vydání: 2011 (první vydání 1996)
Žánr: fantasy, dobrodružný
Počet stran: 280
Hodnocení obálky: 4/10
Anotace:
V dračím dechu vykoval kdysi dávno bůh Varandur legendární meč Hrútvang a
věnoval ho prvnímu Pánu draků, Ela-Sidrahovi. Od těch časů se Hrútvang v
rodu Pánů draků dědí z pokolení na pokolení. Jediné škrábnutí tímto
mečem je pro Pány draků i pro samotné draky smrtelné, proto jej dračí
vládci střeží jako oko v hlavě – a proto se Hrútvang snaží získat
všichni, kdož chtějí nad Pánem draků zvítězit.
Děj:
Kniha
je dělena na dva hlavní příběhy - Legenda o dracích a Legenda o lidech.
Legendy na sebe navazují a vyprávějí příběh synů Pána draků Askadrina -
Otkera, Ortvina a Ora, jejich sestry Tanaquil, mladíka Njála, jeho
kmenové vědmy Arambegil a lidí z knížectví Ottwary - kněžice Rodvina,
pasáka Vandryka a čarodějova učně Sovíčka. A samozřejmě se celé
vyprávění točí okolo zrady Gunnlauga, jež lstí získal mocný meč
Hrútvang, jmenovce tohoto eposu!
Názor:
Od
této knihy jsem moc nevěděla, co očekávat. Paní Válkovou znám coby
autorku dětských knížek o Báře a jejím kouzelném atlasu, které stále
docela ráda čtu, navzdory jejich jednoduchosti a trochu dětinskosti, ale
coby autorku klasické fantasy ražení Tolkiena jsem si ji opravdu
nedovedla představit. A musím říct - kdybych nevěděla, že Adam Andres je
její pseudonym, nikdy by mne nenapadlo, že s touto knihou může mít paní
Válková nějakou spojitost - a ani by mne nenapadlo, že by to opravdu
mohla psát žena (což byl prý jeden z důvodů, proč knihu vydala pod
mužským pseudonymem).
Kniha se mi
líbila, byla taková.. nevím, jak to definovat. Taková hrubá, ale ne v
špatném slovasmyslu. Stylem výpravy mi to hrozně něco připomínalo, ale
nemohu přijít na to co.
Trochu
jsem se ovšem ztácela v postavách - to je nejspíš dáno mou neznalostí
Wetemay (nebo jak se to skloňuje) a prostředí Élladu. Musím ale říct, že
prostředí bylo dobře propracované a já si rozhodně plánuji přečíst
další élladské příběhy. Ale zase jsem odbočila od těch postav. Měla jsem
docela problém se zorientovat, obzvlášť poté, co jsem si od čtení dala
delší přestávku (coby e-knihu jsem četla na počítači /čtečka už je
opravdu v posledním tažení/ a jelikož poslední dobou čtu hlavně ve škole
nebo mimo domov, bylo to docela nepříjemné). Nejvíce se mi pletli
bratři Páni draků - všichni byli na O a postupně všichni jednou z
hlavních postav.
Trošku podrobněji se
podívám na (lidské) protagonisty Legendy o lidech - Sovíčka, Vandryka a
Rodvina. Vzhledem k tomu, že jsem knihu dočetla předchvílí, ještě si je
docela obstojně pamatuju.
Začneme Rodvinem
- kněžic Ottwary, bratr krásné Ingerid. Proti němu jsem nic nijak
zvlášť neměla, ale ani jsem si ho nijak zvlášť neoblíbila. Prostě taková
průměrná postava, která vám moc dlouho v paměti neulpí. Recenzi píšu
sotva patnáct minut po dočtení a stejně jsem se musela koukat, jak
přesně se jmenoval.
Dále Sovíček.
Proč se mu říká Sovíček, to jsem věru nepochopila, ale jinak se jmenuje
Kjetil(stach). Získal si mé sympatie hned, jak se tam objevil. Praticky
od první věty, kterou vyslovil. Má v sobě něco.. možná z bratrů
Weasleyových, je hodný a odvážný (a navíc mág), prostě takový ten
správný klaďas, kterého si prostě nemůžete neoblíbit, i kdybyste snad
chtěli (a že já ty čistě kladné postavy zas tak nemusím).
Poslední - a možná snad nejhlavnější - z protagonistů je Vandryk.
V něčem mi trochu připomínal Eragona - chudý kluk, který se později
stane významným bojovníkem. I když tady hráli draci trochu odlišnou
roli. Eragona trochu připomínal i povahově, ale jen trochu. Měla jsem ho
ráda o trochu méně než Sovíčka, ale přesto. Možná mi připadal trochu
promyšlenější, realističtější. Ale jen o kousíček.
Tak,
abych to shrnula - Hrútvang je klasická fantasy, dobře napsaná a
zajímavá. Zabaví i pobaví, dává takový nový, lepší a dospělejší, rozměr
starým legendám a pohádkám o spanilých princeznách, chrabrých rytířích,
dobrých vílách a mocných dracích. Nějaké poselství mezi řádky tam moc
nenajdete (nebo alespoň já jsem ho tam nenašla), ale kniha je to
rozhodně dobrá. A já jdu koumat, jestli se dá někde stáhnout amatérský
film, který podle toho byl natočený..
Hodnocení:
89%
Moriko Enithielle
Ukázka: ZDE (epub)
Autor:
PhDr. Veronika Válková vystudovala latinu a historii na FFUK a oba tyto
předměty vyučuje na šestiletém Gymnáziu Na Pražačce v Praze 3. Sama je
absolventkou výtvarné větve tohoto gymnázia. Pod pseudonymem Adam Andres
publikuje fantasy – dnes již kultovní sérii Wetemaa (více na
www.wetemaa.cz). Pro SPN napsala řadu učebnic dějepisu pro ZŠ a gymnázia
a metodických příruček k těmto učebnicím. Má pravidelný sloupek v
časopise Rodina a škola. Kromě psaní ráda cestuje po Evropě i mimo ni
(nejraději na Island), hraje na klavír, fotografuje (zvlášť broučky),
vyšívá, studuje cizí jazyky, učí se kreslit ve Photoshopu, zabývá se
etymologií, antroponomastikou, vulkanologií a vůbec vším, co se kde
šustne.
Odkazy:
Zdroje:
obálka - KNIHCENTRUM.cz
o autorovi, autorova fotografie, info o knize - databázeknih.cz
Za poskytnutí recenzní e-knihy mnohokrát děkuji e-knihkupectví KNIHCENTRUM.cz
E-knihu zakoupíte ZDE.
Hm, kniha mě hodně zaujala! Super recenze :)
OdpovědětVymazat