Ahojky, tak jsem tentokrát sepsala zase nějakou anime "recenzi" - na SnK / Attack on Titans, anime, které jsem dneska ve dvě ráno dokoukala..
Název: Shingeki no Kyojin
Alternativní název: Attack on Titans
Autor: Isayama Hajime
Dílů: 25
Omezení: Bez omezení
Anotace:
Před několika stoletími byli lidé téměř vyhubeni obry. Obři jsou typicky
vysocí, zdá se, že nejsou inteligentní, žerou lidské bytosti a nejhorší
ze všeho je, že to asi dělají pro potěšení než kvůli zdroji potravy.
Malé procento lidstva přežije ve městě chráněném extrémně vysokou zdí,
dokonce větší než nejvyšší z obrů.
V současnosti město nevidělo
obra víc jak 100 let. Dospívající chlapec Eren a jeho sestra Mikasa se
však stanou svědky toho, jak jsou hradby zničeny Kolosálním obrem, který se objevil
zničehonic. Menší obři se nahrnuli do města a dvě děti s hrůzou
sledovaly, jak byla jejich matka snědena zaživa. Eren posedlý nenávistí přísahá, že zabije
každého obra a pomstí tak svou matku, stejně jako celé lidstvo.
(ze stránky shirai.cz; upraveno)
*
Na tohle anime jsem se chystala už hodně dlouho, protože jsem na něj slyšela hodně kladných ohlasů a námět mě zaujal. Trochu jsem se však zalekla, když mi Naomi-tan (kamarádka) vyprávěla, že jí to moc nechytlo - a my máme na anime dost podobný vkus.
Já naštěstí zklamaná nebyla - první dva díly jsem viděla o prázdninách, kousek dalšího ve středu a zbytek za čtvrtek a pátek, využívajíc toho, že jsem nachcípaná.
Už v druhé půlce třetího dílu mě anime hrozně chytlo - líbilo se mi i předtím, ale od druhé poloviny třetího dílu jsem byla k obrazovce téměř přilepená. Děj byl napínavý a vždycky to usekli tak, že jsem měla co dělat, abych vůbec odpovídala na Möienu nebo šla spát.. takové to "ještě jeden díl..."
Vím, že Naomi-tan si stěžovala na divnou kresbu. Mi se ale moc líbila, dokonce mi ani nevadila ta černá lajna, která oddělovala postavy od pozadí. To je ale kresba postav - nesedělo mi to, že 99% prostředí bylo vytvořené 3D grafikou, takže to občas - když tam nebyly žádné postavy, nebo byly daleko - vypadalo jako počítačová hra. Prostředí už prostě nebylo anime. Ano, působilo věrohodněji, ale ztrácelo už to kouzlo kresby. I když věřím, že dělat to s menším využitím takové grafiky, tak si asi odrovnají ruku i myš a já nevím v čem to všechno vytváří. Ale musí se nechat, že to měli fakt promakané a osobité - a využití 3D grafiky mi mnohem více vadilo teda u boje s Gastreou v Black Bullet, kde to působilo jako pěst na oko.
Postavy také byly originální, každá byla propracovaná (teda.. nepochopila jsem třeba motivy Annie, ale nebudeme spoilovat) a každá odlišná. Třeba ústřední trojce:
Eren "Smrtí posedlej" Jaegar - Erenovým cílem je vyhladit všechny obry a sní o tom, že se přidá k Průzkumné legii (od toho přezdívka Smrtí posedlej); Eren měl neskutečně pevnou vůli, tam kde chyběl talent, vůle pomohla. Erena jsem měla velmi ráda, chápala jsem, co ho žene kupředu a našlo se jen velmi málo situací, kde bych si říkala "co to ten k----n k---a dělá?!", což se mi často stává u postav z jiných anime (například Lucy Heartfillia..)
"Dokážu to posoudit. Tohle děcko je skutečný monstrum a ne kvůli tý jeho směšný síle. Žádný nátlak ho nemůže zdolat. Žádná klec není dost silná, aby ho zadržela. Nikdy se nepodřídí. Nikomu.
- desátník Levi
Armin Arlert - nejslabší člen, ale velmi inteligentní, bystrý, přátelský, hodný a schopný učinit správné rozhodnutí v těžkých situacích. Armina jsem měla také ráda.. vlastně, když se zamyslím nad významnějšími postavami, není tam snad žádná, která by mi vyloženě
vadila. Ale Arminovi se musí nechat, že je prostě strašně ťuťatý. Myslím, že to chce zvláštní talent, vypadat roztomile, když má člověk celý ksicht politý obří krví (a možná i tou svojí).
Mikasa Ackerman - adoptovaná sestra Erena. Má přirozený talent pro boj a vzdušné manévrování a patří mezi nejlepší bojovníky v celé armádě. Eren ji jako malou zachránil a od té doby je na něj hodně fixovaná. No, co se týče Mikasy, na ni jsem měla dost rozporuplný názor. Zezačátku mě strašně štvala, byla takový superman a navíc posedlá Erenem. Později jsem si ji trošku i oblíbila, nebo spíše si na ni zvykla. V té své dokonalosti mi trochu připomínala Akiko z Mladého samuraje. Ale jedna její hláška mě prostě zabila..
"Dělali něco, co ti vadilo Erene?! Dotýkali se tě na divných místech?!!"
- Mikasa Ackerman (místo pozdravu, heh)
Postav tam bylo spoustu - oblíbila jsem si třeba ještě Jeana (ten mě zezačátku taky hrozně točil, ale potom se změnil) a desátníka Leviho (u toho mě příšerně točilo, že jeho jméno na shirai překládají jako Rivaille. Watafuk?!) - ne že by byl bezcitný, ale stejně vypadalo zajímavě, jak mu zamordujou celou jednotku a on má furt ten svůj výraz, který bych definovala asi jako právě-mě-praštili-víkem-od-popelnice-a-jsem-unavenej-tak-mě-nes*r.
K samotnému příběhu - děj běžel, nikde neváznul, narozíl od třeba Death Note nebo Fairy Tailu či SAO II, tady se nenašel jediný díl, který by se dal nazvat čistě "vycpávkovým" (možná jeden částečně, ale ne úplně). Děj měl spád a bylo tam plno akce - akční scény tvořily řekla bych okolo 80% seriálu a stejně mě vzdušné manévrování neomrzelo - vždy tam bylo něco nového a vždy jsem začla o něco více chtít svoji vlastní 3D výstroj. Možná bych ocenila, kdyby tam bylo delší doba věnovaná Erenovi coby vojákovi. Byl tam výcvik, pak SPOILER si v pátém díle naoko umře KONEC SPOILERU a pak už ho tam používat 3D výzbroj sotva uvidíme (áno, ostatní to vynahradí, ale já chci ERENA). To bych teda vytkla.
Co se týče soundtracku - první opening je dokonalý (nechápu, proč se mi zezačátku nelíbil.. dneska pouslouchám jeho dvouhodinovou verzi už asi po páté.. to je skoro deset hodin jen s malými přestávkami..a mám v plánu v noci pokračovat), ending taky celkem fajn. Druhý opening už na poslech nic moc, ale má luxusní název i text (Jiyuu no tsubasa / Wings of freedom), druhý ending jsem nijak moc nezkoumala, ale moc se mi teda nezamlouval. Ale to je normální - první opening je vždycky nejlepší. Hudba u epických bojových scén byla také dobře zvolená, nerušila a dobře se pouslouchala, jako by k tomu příběhu přímo patřila, byla jeho součástí.
Takže to shrnu - Shingeki no Kyojin je téměř dokonalé anime, snad až na pár drobností, které vás nenechá vydechnout až do poslední minuty 25. dílu a potom se už jen modlíte, aby jste to vydrželi do roku 2016, kdy vyjde druhá série. Myslím, že ohodnocení 3. nejpopulárnější a 5. (na Akihabaře dokonce úplně) nejlepší anime na Shirai má tohle anime po právu.
Opening 1:
Nějak mi to nejde vložit, takže dávám jenom
LINK.
Ostatní anime ''recenze''...
seznam
Zdroje obrázků.. viz prokliky
Název: Deklarace smrti
Název: Trhni si!
Název: Hunger Games - Aréna smrti
Postavy byly dobře vymyšlené a měla jsem je ráda. Hlavní postava, Kirito, byl strašný ťutík a měla jsem ho ráda úplně od začátku. Byl hodný, ale zase ne takový ten úžasný "hrdina" který vždycky všechny zachrání a vždycky všecko dokáže a vždycky udělá tu nejlepší možnou volbu a vždycky bude zachraňovat svoje přátele i kdyby ho to mělo zabít. Okey, k některým zmíněným věcem neměl zas tak daleko, ale prostě to nebyla taková ta "dokonalá" postava. K tomu to byl tak trochu samotář (hlavně ze začátku), trochu drzý a upřímný a nosil černé oblečení. (tádydádydá).
Dále tam byla spousta postav, hlavně kladných (záporáky většinou nahrazovali bossové / mobové, ale i tak by se tam nějací našli..), například Yui, Lisbeth, Sachi, Klein, Agil... a další. Ale tady tyhle zmíněné jsem si oblíbila asi nejvíc. Minimálně Yui & Sachi mě dokázaly rozbrečet. Asi se ze mě stává fontána, protože u tohohle anime jsem brečela docela často a to se za citlivku zrovna nepovažuju.