Nanorecenze 3# - Pan Davis

Ahoy!

Někteří z vás možná vědí o mladé autorce, dříve blogující pod přezdívkou Majkelina. Já osobně její blog nenavštěvovala, ale viděla jsem dost jejích komentářů u článků Amandy. A na Amandině blogu jsem se také dozvěděla o tom, že Majkelině letos vyšla kniha - nebo spíše knížečka. A tuto knížečku jsem si dnes mohla díky Amandě, která mi ji půjčila, přečíst - za což jí moc děkuji!

Tak či tak - opět rozjíždím nanorecenze, které jsem začala nedlouho před koncem mého starého blogu. Rozdíl mezi nimi a normálními recenzemi není moc velký - hlavně jsou kratší, není tam tolik informací o autorovi či knize a mají trochu jiné uspořádání, ale v podstatě tam velký rozdíl není. Myslím, že právě nanorecenze bude svou délkou tak akorát pasovat ke knížečce - která byla mimochodem úžasná, ale o tom až v celém čánku..

N.

 

Název: Pan Davis - Kapitola mého života

Autorka: Michaela Červenková

Vydala: Nová Forma

Anotace:

Někdy se dějí věci, které by se dít neměly. Věci, co ubližují. Ničí životy. Může taková doba přinést něco dobrého? Kathleen Riversonová přišla na to, že ano. Obyčejný příběh, který pro jednu malou holčičku znamená neobyčejně mnoho. 

Názor:

Jak už jsem říkala nahoře, k této knížečce jsem se dostala díky Amandě - a za to jí musím znovu poděkovat. Amanda na svém blogu napsala o knize větu "S rozměrem sice maličkým, ale s příběhem, který vás zasáhne ve velkém." Tahle věta byla jednou z věcí, kvůli kterým jsem přišla na to, že jsi tu knihu - která nespadá do žánru fantasy, který většinou čtu - hodně chci přečíst. A po přečtení knihy musím říct, že tato věta knihu opravdu vystihuje.

Kniha se odehrává za druhé světové války, právě se psal rok 1943 a když je tatínek povolán na frontu, Kathleen má žít se svým dědečkem, panem Davisem - dějová linka je jednoduchá a to se mi právě líbí - přes svou jednoduchost má v sobě spoustu myšlenek a emocí. Myslím, že v knížce, která je opravdu maličká - 104 stran rozměru A6 opravdu není moc - by ani začínat složitější děj nemělo cenu, ale tahle knížka je opravdu důkazem toho, že kvantita není podmínkou kvality. Samozřejmě, byla bych radši, kdyby byla delší, ale takhle byla prostě taková.. miloučká.

I obálka se moc povedla, zaujme, ale nebije do očí, působí tak klidně, příjemně - i když ten podnadpis je prostě divně udělaný. Háček nad "ž" působí jako tečka a když jsem se podívala z větší blízky, připadal mi text takový.. neostrý. Hm. Nevím jak to vysvětlit.

Ale abych to shrnula - knížka je opravdu povedená, - autorka je dost mladá a je to její prvotina, takže opravdu tleskám. Patří mezi ten typ knihy, který mám nejradši - je to kniha, u které opravdu musíte číst mezi řádky. Jsem moc ráda, že jsem si ji mohla přečíst - takže pokud se vám někdy/někde naskytne možnost knihu si přečíst, můžu vám ji vřele doporučit!

Hodnocení:

99% - kniha byla fantastická, jen škoda, že nebyla delší..

99% - obálka se mi také moc líbí, ovšem ten podnadpis je takový čudný, dokonce trochu špatně čitelný..

Nemesis Moriko

stránky knihy: ZDE

(obálku a anotaci mám z Databáze knih)