 |
Autor: Veronika Válková
Ilustrátor: Petr Kopl
Díl: 7.
Série: Kouzelný atlas, putování časem (Dobrodružné výpravy do minulosti)
Nakladatelství: Grada
Rok vydání: 2013
Žánr: fantasy, dobrodružné
Počet stran: 176
Hodnocení obálky: 6/10
Anotace:
Ušlechtilé srdce a síla lva nechť Duši Réovu doprovodí k bílým zdem - zesnulý Velký bůh nesmí zemřít! Sachmet tě volá!
Tento
záhadný vzkaz předala Báře ve snu kočičí bohyně Bastet. Pátrání po jeho
smyslu přivede Báru, lovce Maimose a jeho bratra Nefriba nejen na stopu
spiknutí proti egyptskému vládci, ale nakonec do samotného nitra
pyramidy..
O ději:
Knížka se v podstatě
odehrává v jedinném dni, což je pro tuto sérii typické. Bára má totiž
kouzelný atlas, který ji přenáší do minulosti a když se navrátí zpět,
neuběhne ani vteřina. Tento díl začíná v nové škole, kterou Bára
nesnáší, jelikož se přestěhovali a nikoho tam nezná. Bára se vrací domů a
okamžitě se pomocí atlasu vydává na svou další cestu.
V
tomto díle se dostává do Egypta, v období Staré říše. Toto je zřejmě
Bářina zatím nejdelší výprava, jelikož v Egyptě stráví bezmála čtvrt
roku. V Egyptě potkává bratry Maimose a Nefriba a v Bastetině chrámu v
podstatě usne a pravděpodobně se jí zdá, jak k ní promluvila Bastet
(viz. anotace). Společně s Maimosem a Nefribem se vydají do Bílých zdí,
aby odhalili význam Bastetiných slov. To je asi tak všechno k ději, více
se dočtete v knize..
Můj názor:
Podle mne se autorka neustále zlepšuje. První díl příběhů o Báře není
nic moc. I když.. druhý je docela dobrý.. Další dva díly jsou takové
průměrné, ale ty nejnovější tři, které vyšly u nakladatelství Garda
(předtím vycházely u Fragmentu) už mají trochu více něco do sebe.
Alespoň v tomto díle se už Bára chová alespoň trochu přiměřeně svému
věku.
Celý příběh se mi líbil a
dobře se četl, další hlavní postavy - Maimose a Nefrib mi byli
sympatičtí, příjemní, nepůsobili nijak uměle, (což se občas u knih stává
a mi to neskutečně vadí..), samozřejmě nechyběla "záhadná zelenooká
kráska" která Báru tahá z malérů, tentokrát se jménem Meritbastet nebo
Meritsachmet. Kniha splnila všechna má očekávání a můžu ji doporučit k
přečtení, ale je spíše pro mladší čtenáře, alespoň mi to tak připadá..
Tento díl je podle mne jeden z nejpovedenějších dílů celé série.
Hodnocení:
80%
Nemesis Moriko
Ukázka:
Teď Bára mohla pozorovat krokodýla na vlastní oči, ne v televizi, a
měla z toho malou radost. Jestli totiž krokodýl toho lovce zakousne,
určitě si ho schová na horší časy, nezačne ho žrát rovnou, jelikož
předtím bude muset ulovit ještě druhý chod, tedy Báru. A dřevěným
pádlem, které spolu se sítí, lukem a toulcem s šípy leží na dně lodi, ho
asi Bára nezdolá. Možná by si mohla přichystat ty šípy, ne že by je
zrovna střílela z luku, ale třeba by tím šípem mohla krokodýla píchnout
do oka, až se bude sápat do člunu.
Pěna rudla čím dál tím víc a vlnobití přestávalo být tak divoké.
Krokodýl a lovec - nebo minimálně jeden z nich - už umdlévali. Pořád se
však nedalo odhadnout, kdo z nich krvácí.
A pak zápas skončil.
(strana 17)
O autorce:
Veronika
Válková vystudovala latinu a historii na Filosofické fakultě University
Karlovy a už během studií začala učit na šestiletém Gymnáziu Na
Pražačce, kde působí dodnes. Na spisovatelskou dráhu vstoupila dnes už
kultovním fantasy románem Wetemaa, který sama ilustrovala.
Krom toho je autorkou řady populárně naučných článků, šesti učebnic
dějepisu a čtyř metodických příruček k nim, které vydala v SPN. Kvůli
práci na učebnicích ležel první díl Bářiných dobrodružství v šuplíku od
roku 2002, protože na něj prostě nebyl čas...
Kromě
psaní je Veroničiným velkým koníčkem cestování. Sama, s Pražským
studentským orchestrem, ve kterém za studií léta hrávala na kontrabas,
se studenty nebo jako profesionální průvodkyně procestovala prakticky
celou Evropu a kus Asie. Nejraději se vrací na Island. Ráda občas usedne
ke klavíru, baví ji makrofotografie, kreslení a vyšívání, vulkanologie,
etymologie a spousta dalších věcí.
Zdroje:
o autorce, autorčina fotografie - www.kouzelnyatlas.com
anotace, ukázka, informace o knize - kniha
obálka - Databázeknih.cz
Odkazy:
Žádné komentáře:
Okomentovat